Zdroj fotografie je: Magnific.com
Pojistku domácnosti si většina lidí sjedná jednou a pak na ni zapomene. Připomene se až ve chvíli, kdy je byt vykradený a ve formuláři k nahlášení škody je kolonka „způsob vniknutí“. Teprve tehdy se ukáže, kolik z toho, co jsme o pojištění a zámcích považovali za samozřejmé, platí doopravdy. Projděme sedm rozšířených omylů. Obecně, bez ohledu na konkrétní pojišťovnu, protože rozhodující jsou vždy pojistné podmínky vaší vlastní smlouvy.
Mýtus 1: Pojistka zaplatí všechno, co z bytu zmizí
Fakt: Pojistné podmínky běžně rozlišují, jakým způsobem se věc ztratila. Krádež vloupáním, kdy pachatel překoná překážku, typicky zamčené dveře nebo okno, bývá krytá jinak než takzvaná prostá krádež. Tou se myslí situace, kdy si někdo věc odnese, aniž by cokoli překonával, třeba z nezamčeného bytu, ze společné chodby nebo ze sklepa, který zůstal otevřený. U prosté krádeže bývá plnění výrazně omezené, nebo ji smlouva nekryje vůbec.
Pro rozpočet domácnosti z toho plyne jednoduchá věc: zamčené dveře nejsou jen otázka bezpečí, ale i podmínka, aby pojištění vůbec fungovalo tak, jak čekáte.
Mýtus 2: Hlavně že je zamčeno, čím, to je jedno
Fakt: Řada podmínek obsahuje popis nebo tabulku požadovaného zabezpečení a ten se často odvíjí od hodnoty věcí v bytě. Čím vyšší částka, tím vyšší nároky: kvalitnější vložka, bezpečnostní kování, přídavný zámek, případně bezpečnostní dveře s certifikovanou třídou. Pokud skutečný stav požadavkům neodpovídá, může pojišťovna plnění snížit nebo ho omezit do nižší částky.
Není to zlá vůle, ale cena rizika. Dveře, které jdou otevřít za pár vteřin, jsou pro pojistitele jiný případ než dveře, u kterých by zloděj musel dlouho a hlučně pracovat. Co pojišťovny u zámků obvykle sledují a jak se v tom vyznat, srozumitelně shrnuje článek jak spolu souvisí pojištění domácnosti a zámky.
Mýtus 3: Čím vyšší pojistná částka, tím líp
Fakt: Pojistná částka má odpovídat skutečné hodnotě domácnosti. Když je nižší, mluví se o podpojištění a plnění se obvykle krátí v poměru, o kolik částka chybí. Když je vyšší, pojišťovna stejně nezaplatí víc, než kolik činí skutečná škoda, jen vy platíte vyšší pojistné.
A je tu ještě jeden háček, na který se zapomíná: zvýšíte-li částku, můžete se dostat do pásma s přísnějšími požadavky na zabezpečení. Kdo navýší pojištění kvůli nové televizi a drahému kolu, ale dveře nechá beze změny, může si paradoxně pohoršit. Při každé změně částky se proto podívejte, jestli se nezměnily i podmínky pro zámky.
Mýtus 4: Jak se zloděj dostal dovnitř, stejně nikdo nezkoumá
Fakt: Při šetření škody se zjišťují stopy po vniknutí a stav dveří, zámku i kování. Proto se vyplatí mít doma doklad o tom, co je ve dveřích namontováno: fakturu za vložku a kování, případně certifikát bezpečnostních dveří. Stačí je vyfotit a uložit do stejné složky jako pojistnou smlouvu. Po vloupání poškozený zámek ani vložku nevyhazujte, dokud není škoda nahlášená a prošetřená. Mohou být důležitým důkazem.
Mýtus 5: Ztracené klíče? To počká
Fakt: Když pachatel odemkne původním klíčem, nezanechá na zámku stopy po překonání a prokázat vloupání bývá mnohem složitější. Některé podmínky použití klíče výslovně řeší a rozlišují třeba mezi klíčem odcizeným a klíčem, který jste ztratili. Proto je nejlevnější pojistkou rychlá výměna vložky. Pro představu o nákladech: pražská Zámečnická pohotovost ANDĚLÉ má v ceníku zámečnických prací s DPH výměnu vložky u běžných dveří za 448 až 784 Kč za práci, k tomu se připočítává doprava a cena nové vložky. Ve srovnání s rizikem sporu o plnění jde o malou položku.
Zda a za jakých podmínek pojistka proplatí výměnu zámků po krádeži klíčů, se mezi smlouvami liší. Hledejte v podmínkách heslo „klíče“ nebo „výměna zámku“.
Mýtus 6: Klíč pod rohožkou je moje soukromá věc
Fakt: Klíč v obvyklé skrýši, tedy pod rohožkou, v květináči, nad zárubní nebo v elektroměrové skříni, najde zloděj během chvilky. Otevře bez násilí a vy jste ve stejné situaci jako v předchozím bodě: chybí stopy po vloupání. Pojistitel navíc může posoudit ponechání klíče na snadno dostupném místě jako porušení povinnosti chránit majetek. Náhradní klíč patří k člověku, kterému věříte, ne do skrýše u dveří.
Mýtus 7: Po vloupání nechám všechno, jak je, a počkám na likvidátora
Fakt: První krok je správný: na nic nesahejte a volejte policii. Protokol od policie pojišťovny u vloupání obvykle požadují. Pak vše nafoťte a škodu co nejdřív nahlaste. Jenže čekat s rozbitým zámkem několik dní na prohlídku není dobrý nápad. Pojištěný má obecně povinnost nezvětšovat škodu, takže se počítá s tím, že byt znovu zabezpečíte. Vložku nebo zámek nechte vyměnit, starý kus uschovejte a doklad o opravě přiložte k hlášení škody. Náklady na nutné zabezpečení po vloupání bývají někdy součástí plnění, ale zase platí: rozhoduje vaše smlouva.
Pětiminutová kontrola vaší smlouvy
- Najděte v podmínkách část o zabezpečení. Bývá v ní tabulka podle pojistné částky.
- Porovnejte ji se skutečným stavem dveří, vložky a kování. Nevíte, co máte? Vyfoťte dveře z obou stran a zeptejte se odborníka.
- Ověřte, zda pojistná částka odpovídá hodnotě domácnosti. Podpojištění i přepojištění vás stojí peníze.
- Zjistěte, jak smlouva řeší ztrátu a krádež klíčů a výměnu zámků.
- Uložte faktury za zámky a kování na stejné místo jako smlouvu.
Pojištění domácnosti je dobrý sluha, ale nefunguje samo. V nejhorší chvíli vám pomůže přesně tak dobře, jak dobře zamykáte dveře.
